Chceš se stát dárcem?
Přemýšlíte o darování krve? Krev, jako surovina pro výrobu transfuzních přípravků a krevních derivátů, je v současné medicíně nenahraditelná. Podání transfuzního přípravku (transfuze) může být život zachraňujícím výkonem a v mnoha případech je předpokladem úspěšné léčby.
Proč potřebujeme dárce krve?
Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou a stále rostoucí roli. Nelze ji uměle vyrobit.
Je třeba například při:
- těžkých úrazech,
- řadě operací (zejména plicní, cévní, ortopedické, transplantace),
- léčbě otrav,
ale i celoživotně jsou na ni odkázání např.:
- lidé léčení umělou ledvinou
- lide se zhoubnými nemocemi krve,
léky z krve vyrobené jsou nezbytně nutné pro:
- nemocné s poruchami srážlivosti (např. hemofilici)
- léčbu poruch obranyschopnosti,
- léčbu popálenin
a v řadě dalších situací…
S rozvojem dalších léčebných metod roste stále i potřeba krve získávané od dárců.
V průměru dostane každý občan za svůj život 4x krevní transfúzi a 12x preparát vyrobený z krve!
V ČR v posledních letech nestačí počet nových dárců krve vyrovnat jejich úbytek daný věkem či nemocemi – např. v roce 2018 tak ubylo 15 tisíc dárců. Aby bylo »dost krve pro naše nemocné«, je třeba každoročně získávat 33.000 nových dárců krve!
Kdo se může stát dárcem krve?
Svou krev darujeme, abychom nemocnému člověku pomohli zachránit zdraví nebo dokonce život. Darovat svou krev bohužel nemůže každý. Nejvyšším zájmem je totiž bezpečnost příjemce krve nebo transfúzního přípravku. Rizik pro nemocného existuje celá řada a proto je velká pozornost věnována výběru vhodných dárců. I to, co se mnohým lidem může zdát zbytečné, má v duchu zásady předběžné opatrnosti při posuzování vhodnosti dárce své místo. Darovat krev není právo, je to služba nemocnému. Proto je potřeba na transfúzní stanici vždy pravdivě odpovědět na všechny otázky, ať již v dotazníku nebo položené lékařem (pokud by nedovedl dárce na některou z otázek pravdivě odpovědět, má možnost tzv. diskrétního sebevyloučení). Vyšetření dárce a jeho krve nedokáže zachytit všechny rizika, která by příjemce mohla ohrozit.
Co musím splňovat?
Krev mohu darovat, pokud:
- je mi 18 - 65 let
- vážím alespoň 50 kg
- netrpím vážnější alergií
- neprodělal jsem zánět jater, nebo jiné onemocnění jater
- neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
- neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
- netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev.tlak)
- netrpím vážným kožním onemocněním
- neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
- neprodělal jsem žloutenku typu B nebo C, syfilis, nebo některé tropické nemoci
- netrpím vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky
- netrpím revmatickým onemocněním
- netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
- nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
- neprodělal jsem zhoubné onemocnění
- v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
- neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
- nejsem alkoholik
- v letech 1980-1996 jsem nebyl déle než 12 měs. v Anglii či Francii
- nejsem HIV-pozitivní, ani nevykazuji rizikové chování (rizikové sexuální chování – např. náhodný sex, skupinový sex nebo pohlavní styk mezi muži – v posledním půlroce, nitrožilní užívání drog a pod.)
- neprodělal jsem v určité době žloutenku typu A nebo E, infekční mononukleózu, brucelózu, boreliózu, kapavku, tuberkulózu, břišní tyfus – délka vyřazení z dárcovství je různá dle typu infekce
Dále musím splňovat tyto podmínky:
- nejsem právě nemocen
- v posledním půl roce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
- v posledním půl roce jsem nebyl na operaci
- v posledním půl roce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
- v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
- v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
- v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
- u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
- nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodné hladovět: jezte jídla bez tuku, večer a ráno před odběrem pijte dostatek nealkoholických nápojů)
Jaký je postup při odběru?
- Příchod na transfuzní stanici
Dárce, který příjde na transfuzní oddělení, obdrží k prostudování Poučení pro dárce krve a k vyplnění Dotazník dárce krve. - Vyplnění dotazníku
Před každým odběrem vyplňuje dárce dotazník, ve kterém se zjišťují prodělané choroby, užívané léky, možný kontakt s infekcí. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, rizikových sexuálních praktik apod., ale také např. tetováž nebo piercing mimo zdravotnické zařízení). Pokud na některé otázky dárce nechce odpovědět, má možnost tzv. diskrétního sebevyloučení, tedy možnost bez uvedení důvodu z transfúzní stanice odejít (tuto možnost má kdykoli během pobytu na transfúzní stanici). Na základě průkazu totožnosti, průkazu zdravotní pojišťovny a tohoto dotazníku mu je zavedena karta a je zadán do počítačového systému.
- Udělení informovaného souhlasu
Dále musí dárce podepsat tzv. informovaný souhlas, tzn. že souhlasí s provedením odběru, předepsaným vyšetřením, že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byly v souladu se zákony zpracovány jeho osobní údaje a údaje o jeho zdravotním stavu (při zachování povinné mlčenlivosti zdravotnických pracovníků). Dále dárce potvrzuje, že údaje uvedené do dotazníku jsou pravdivé a úplné. Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat. - Základní vyšetření
V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření – je mu proveden odběr ze žíly nebo z prstu na krevní obraz (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva – hemoglobinu, případně též tzv. krevní obraz) a dárci je změřena tělesná teplota. - Vyšetření lékařem
S výsledky laboratorních testů jsou pak dárci zváni na vyšetření lékařem, který změří dárci krevní tlak, provede zběžné fyzikální vyšetření a vyhodnotí vyplněný dotazník (anamnézu). Je-li dárce způsobilý, poznamená to lékař do karty a dárci může být krev odebrána. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat. - Občerstvení
V mezidobí čekání na laboratorní výsledky a odběry je zpravidla dárcům podáváno malé občerstvení, zejména čaj a pečivo. Obecně platí zásada, že na odběry by dárci neměli chodit nalačno. Ráno je vhodná lehká snídaně a dostatečné množství tekutin. Jediné omezení, na které jsou dárci upozorňováni je, aby večer a ráno (14 hod.) před odběrem nejedli nic tučného a nepili alkohol. Před odběrem by dárce neměl kouřit. - Vlastní odběr
Vlastní odběr pak provádí odběrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Odběry se provádí v pololeže nebo leže na odběrovém křesle, a to zásadně do plastových vaků, které jsou na jedno použití. Jeden odběr by neměl trvat déle než 10 minut. Po provedeném sestra dárci ošetří místo vpichu a dárce se odebere na občerstvení, případně obdrží občerstvovací balíček. - Odpočinek
Po odběru by si dárce měl odpočinout. Ve většině transfúzních stanic je možné po odběru strávit chvíli v klidu, vypít si kávu či jiný nápoj a občerstvit se. - Plánované dárcovství krve
Po prvním odběru je dárce evidován v přílušné transfúzní stanici. Ta také zpravidla dárce následně zve k dalším odběrům – hovoříme o dárcovství plánovaném. Proč? Krev, jakož i ostatní její složky, mají jen určitou trvanlivost (u tzv. plné krve jde o 35 dní, u koncentrátu krevních destiček jen max. 5 dní). Pokud by během této doby nebyla použita, musí se zlikvidovat. Aby byly transfúzní přípravky efektivně využity, je třeba odběry plánovat – potřeba dárců se tedy v průběhu roku mění a záleží samozřejmě i na krevní skupině dárce (příp. dalších charakteristikách jeho krve). Navíc není ideální plně využívat maximálních počtů odběrů, které u jednoho dárce v roce předpisy stanoví. Není proto účelné, aby dárci chodili k dalšímu odběru sami, dle vlastního uvážení, aniž by si na transfúzním oddělení ověřili, že právě jejich skupina je momentálně žádána či pokud by nebyli pozváni. Je tedy přirozené, že některý dárce je zván i několikrát v roce, jiný třeba jen jednou za dva roky a podobně. - Pracovní volno
Podle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, je dárcovství krve překážkou v práci z důvodu obecného zájmu. Dárci tedy náleží pracovní volno s náhradou mzdy (ve výši 100% průměrné mzdy), které se poskytne na dobu cesty k odběru, odběr samotný a zotavení po odběru v rámci 24h od nástupu cesty k odběru. Pokud odběr není proveden, náleží toto volno jen na cestu k odběru, strávenou dobu na transfúzní stanici a návrat na pracoviště. O uvolnění z práce je dárce povinen zaměstnavatele předem požádat. Stejná ustanovení platí i pro dárce ve služebním poměru.
Jaké je použití darované krve?
Lidská krev je tkání skládající se o něco více než z poloviny (55-60%) z tekuté složky – krevní plazmy – a zbývajících složek pevných – červených krvinek, bílých krvinek a krevních destiček. Celkové množství krve v organizmu činí cca 8% tělesné hmotnosti – tedy u dospělého 5-6 litrů.
Červené krvinky
(erytrocyty), kterých je přibližně 4-5 miliard v 1 mililitru krve, zajišťují přenos kyslíku a oxidu uhličitého. Jejich podání je indikováno ke krytí velkých krevních ztrát při úrazech či velkých operacích.
Bílé krvinky
(leukocyty), kterých je 4-9 milionů v 1 mililitru krve, hrají důležitou roli v imunitním systému organizmu, neboť přímo likvidují určité choroboplodné zárodky nebo proti nim vytvářejí protilátky. Odběry bílých krvinek se pro transfúzní účely prakticky neprovádějí.
Krevní destičky
(trombocyty), kterých je 150-300 milionů v l mililitru krve, se podílejí na složitém ději srážení krve při zástavě krvácení. Transfúzní přípravek (trombocytový koncentrát) se užívá při léčbě poruch krvetvorby – zejm. při léčbě onkologických onemocnění či po transplantaci krevní dřeně – a při těžkých krvácivých stavech.
Krevní plazma
je vodným roztokem plazmatických bílkovin a solí (obsahuje též např. cukry, vitaminy, hormony, enzymy či tuky). V těle rozvádí tyto látky a živiny, příp. i léčiva, odvádí naopak zplodiny látkové přeměny. Tekutina stejného složení mimo krevní řečiště se nazývá tkáňový mok (míza). Z bílkovin v plazmě obsažených jmenujme albumin (hlavní plazmat. bílkovina, užívá se při při dlouhých hospitalizacích na podporu hojení či snížení otoků, lze jej využít jako krevní náhradu při větší ztrátě krve), imunoglobuliny (užívají se např. při léčbě těžkých infekcí či poruch obranyschopnosti), dále jsou to tzv. faktory srážlivosti (např. fibrinogen, protrombin, tzv. antihemofilické faktory č. VIII a IX) užívané k léčbě hemofilie či jiných poruch srážlivosti krve a v neposlední řadě při krváceních při těžkých chirurgických a gynekologických stavech. Další léčebně užívanou bílkovinou je např. antitrombin III působící proti účinku právě jmenovaných faktorů srážlivosti. Plazma tedy slouží k výrobě řady dalších léčiv, ovšem v klinickém použití se též podává přímo (např. při vážných popáleninách).
Podání jakéhokoli transfúzního přípravku je vždy podáním cizorodé látky do organismu pacienta. V současné hemoterapii platí proto zásada podávat vždy jen ten segment, který pacientovi chybí a nezatěžovat jej podáním ostatních složek krve.
Jaké jsou typy odběrů?
Odběry tzv. plné krve jsou nejčastějším typem odběrů (cca 400 tis. ročně). Jde o odběr cca 450 ml krve z žíly dárce. Tento odběr trvá jen cca 5 minut. Je možné provést ročně max. 5 odběrů u muže a 4 u ženy. Plná krev se dnes většinou dále zpracovává na jednotlivé složky (červené krvinky – krevní destičky – plazmu), nebo se jen doplní protisrážlivým roztokem a podává se pacientovi (tento způsob dříve převažoval). Trvanlivost tzv. krevní konzervy je až 35 dní, uchovává se při 2-6 st.C.
Speciální typy odběrů – tzv. aferézy, jsou odběry, kdy se na zvláštním přístroji (separátoru) oddělují z krve dárce jen jednotlivé krevní složky a ostatní jsou dárci během odběru vraceny
Ze speciálních odběrů se provádí nejčastěji:
- krevní plazma (kolem 200 tis. odběrů ročně v nemocničních zařízeních a kolem 500 tis. v plazmaferetických centrech). Plazmu lze zmraženou na -25 st.C uchovávat i po dobu 2 let.
- krevní destičky (kolem 18 tis. odběrů ročně). Trombocytový koncentrát má dobu použitelnosti jen do 5 dnů, uchovává se “v pohybu” při teplotě cca 20 st.C.
- červené krvinky Erytrocytový koncentrát lze uchovávat až 42 dní při stejné teplotě jako plnou krev.
Uvedené odběry trvají řádově desítky minut (45 – 100 minut) a s výjimkou odběru červených krvinek je možné je u dárce provádět častěji, než odběry plné krve, neboť ostatní složky krve se obnovují rychleji, než červené krvinky. Zatěžují poněkud více oběhový systém a je k nim třeba dalších vyšetření (EKG).
Odběry speciálními postupy mají u dárce následovat za předpokladu, že je k nim dárce ochoten a že dobře snáší běžné odběry plné krve. Bližší informace dárci podá transfúzní oddělení, na němž je registrován. Protože je třeba sledovat nutné intervaly mezi různými odběry, není v zájmu dárcova zdraví vhodné, aby byl registrován ve více transfúzních zařízeních.